Paříž -

nevinnost sama, pod mostem u Marny

hlava se mi ztrácí v anýzovém jinotaji

Žadoním o azyl zadní vchod obrazárny

vítá mne Da Vinci s bílými hranostaji

 

Jen Rousseau se houpe na měsíci

a mně se stýská…

 

Noční hlídka zamkla na noc hlavní dveře

pijačka absintu spí s Edgarem na balkoně

Brueghel padá po hlavě z Babylónské věže

a opilý Ikar Lautrec posté z Kupkova koně

 

Jen Wermeer se houpe na měsíci

a mně se stýská…

 

Paříž –

večeře z Emauz, to abychom neumřeli hladem

Matisse a Cezanne pak ´Vingt-et-un´ zamíchají

Klimt líbá Goyu s Můzou, se svým vodním hadem

a dívka s perlou nám tančí kankán nahé Majy…

 

Jen Dupré se houpe na měsíci

a mně se stýská…

 

Monet buší sluncem do francouzských oken

senoseč, pak kocovina u Brueghelů na seně

Mnu si oči – „Bonjour, monsieur Gauguin!“

Renoire snídá pastis v Yachtklubu na Sieně

 

Jen Chagall se houpe na měsíci

a mně se stýská

 

Manet snídá piknik, božolé a trávu

Vincent s bratrem zvedá v Arles padlý most

já hledám u Marny marně svojí hlavu

kdežto Paříž je zas - sama nevinnost

 

Jen Lada se houpe na měsíci

a mně se stýská

a mně se stýská - po Hrusicích…